|
|
Malá balení
Drštičková, Hana ; Jamrichová, Kristína (oponent) ; Janů, Valentýna (vedoucí práce)
Diplomová práce se po formální stránce skládá z mozaiky výstupů napříč médii. Obsahuje soubor videí, soubor vyšívaných kusů oblečení a soubor ručně kreslených, subjektivních map, vše doplněné a provázané kresbami, akvarely, texty, objekty a audio doprovodem. Tematicky má práce dvě vrstvy. Za prvé se zabývá reflexí konkrétních (mých) koníčků, které se vztahují k specifickým představám o přírodě a krajině. Tyto koníčky jsou děleny do tří tématických oblastí pojmenovaných Emo mapy, Škála kovbojů, a Bio Topy. V druhé vrstvě je práce kritickým zamyšlením nad využíváním strategií koníčků v umělecké práci, jako jednou z posledních možností jak tvořit v čase permanentních krizí.
|
|
|
Princ a záhradník
Poljaková, Terézia ; Ryška, Pavel (oponent) ; Lungová, Barbora (vedoucí práce)
Bakalárska práca ktorou je autorský komiks s názvom Princ a Záhradník, je inšpirovaná symbolizmom tranzície a hlavne výskumom queer ekológie, ktorej môžeme rozumieť ako prepojenie queer teórie s kritickým enviromentalizmom. Queer ekológia sa vyvinula z širšieho kontextu intersekcionálneho feminizmu a kritiky prírodných vied. Berie za úlohu potierať akékoľvek hrubé rozdelenia, ako napríklad pomyselné a zaužívané hranice medzi našim telom a tým čo nás obklopuje vonku, ľuďmi a neľudskými zvieratami, mužským a ženským či živým a neživým. Mojou snahou je v tomto texte hľadať a vysvetľovať prepojenia queer teórií s prírodnými vedami ako aj s mojou vlastnou tvorbou.
|
|
|
Trhaly*i jsme spolu
Bernadová, Antonie ; Johnová, Martina (oponent) ; Lungová, Barbora (vedoucí práce)
Jedním z cílů práce je z queer ekologické perspektivy aktualizovat bylinářskou praxi pro současný kontext možných budoucností - představit návod, který je možné číst perspektivou inkluzivního prepperství. Dále zaznamenat a zmapovat solidární a komunitní využití bylin, hub a dřevin v autorčiných sociálních vazbách. Práce je nahlížena v kontextu kolektivní péče, odolnosti a jejích možností. Tematicky je práce rozkročená postupným větvením intersekcionálních souvislostí, asambláž médií, vzpomínek a zkušeností. Jedná se o sborník receptů pro práci s bylinami, houbami a dřevinami sesbíranými mezi přáteli, doplněné o recepty z osobní praxe. Recepty protínají příběhy, rozhovory, reference a zážitky. Práce je multimediálního charakteru a má podobu digitalizované knihy. Text je doplňován autorskými ilustracemi, audio obsahem a videem. V rámci zvyšování přístupnosti je kniha volně dostupná na internetu.
|
|
|
The Symbolism of Colors as a Speculative-Fiction
Špundová, Veronika ; Bena, Julie (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je existenciální dystopickou výpovědí lidského aktéra. Je objektem, do kterého autorka – tvůrce – uživatel – aktér promítá svoje kritické vidění globalizovaného, a přece velmi lokálního světa zmítaného hned několika krizemi zároveň, v němž touží po vymanění se z antropocentrismu nebo po jeho redefinování tak, aby více respektoval širokou paletu ostatních aktérů, na kterých jsme do značné míry závislí. Pokouší se o uchopení reality z nějaké nové perspektivy, i kdyby taková perspektiva měla být pouhou imaginací, spekulativní fikcí, i kdyby se musela vychýlit z obvyklých směrů poznání a konání někam do neznáma, třeba do magického iracionálna. Formálně je předmětem bakalářské práce DIY stan ušitý z upcyklovaných textilních materiálů a vyšívaný ornamenty, symboly a organickými kresebnými výjevy, které mezi sebou utváří různorodé vztahy a narativy. Uvnitř této „outdoor svatyně“ se nachází objekt – totem stojící na stativu, na němž spočívá smartphone, který prostřednictvím aplikace přehrává tři videa zobrazující lidského aktéra v různých zvláštních surreálných situacích.
|
|
|
Dějepis v době klimatické krize Jaké implikace mají probíhající environmentální krize pro výuku dějepisu na českých základních školách?
Černínová, Anna ; Pinkas, Jaroslav (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Tato práce reaguje na potřebu aktualizace vzdělávání a výchovy vzhledem k závažnosti současných environmentálních problémů a snaží se ji vztáhnout ke školnímu předmětu dějepis. Cílem této práce tedy je alespoň částečně zodpovědět, jakým způsobem by se dějepis mohl nebo měl přizpůsobit probíhající klimatické krizi tak, aby žáci a žákyně měli větší šanci úspěšně čelit jejím výzvám. Pro takový úkol bylo nejdříve potřeba zmapovat, jaké koncepty a teoretické rámce lze v českém i zahraničním pedagogickém prostředí využít v našem přístupu k otázkám týkajícím se klimatické krize. Konkrétně jsem analyzovala východiska průřezového tématu environmentální výchova v RVP ZV a publikaci Klima se mění - a co my? od Petra Daniše a kol., další možné přístupy vyplynuly z analýzy také některých zahraničních kurikul - konkrétně z finského a new jerseyského. Možné implikace pro dějepisné hodiny jsem v neposlední řadě rozšířila i díky analýze některých dalších odborných publikací zahraniční provenience. Jednalo se například o práce týkající se transformativního vzdělávání nebo environmentální historie. V návaznosti na tyto analýzy jsem se pokusila detailněji problematizovat některé figury moderního diskurzu, které se zdají být vzhledem k aktuální environmentální krizi neproduktivní. Přiblížila jsem tak problematičnost...
|
|
|
Lucy Kirkwood's play The Children from an Ecocritical Perspective
Hanusová, Veronika ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hrou The Children současné britské autorky a dramatičky Lucy Kirkwoodové. Nahlíží na hru z ekokritického hlediska a zaměřuje se na způsob, jakým hra reflektuje environmentální problémy dnešního světa především s přihlédnutím k otázce lidské odpovědnosti za klimatické změny způsobené lidskou aktivitou. Teoretická část představuje klíčové pojmy, jako je myšlenka antropocénu a kapitalocénu, jejich etické důsledky a myšlenku odpovědnosti vůči budoucím generacím. Dále stručně představuje biografii autorky, její dílo a skutečnou inspiraci, která stála u zrodu divadelní hry The Children, a to jadernou katastrofu v japonské Fukušimě v roce 2011. Praktická část interpretuje hru z perspektivy odpovědnosti jedné generace vůči generacím ostatním. Tato práce vnímá hru The Children jako komentář stavu současné společnosti a pokouší se najít paralelu mezi situací ve hře a současnou ekologickou krizí a klimatickými změnami. KLÍČOVÁ SLOVA Lucy Kirkwood, The Children, Antropocén, Zodpovědnost, Budoucí generace, Klimatická krize
|
|
|
The Ecological Impacts of the Decline of Local Media: Climate Action, Perceptions of Climate Tractability, and Media Consumption in Scotland
Boyd-Madsen, Louis ; Neag, Annamária (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Klimatická krize je všeobecně vnímána jako nutnost globálního zapojení ze strany občanů napříč spektrem moci ve společnosti. Předchozí výzkumy zdůraznily, že integrace komunity, kolektivistické hodnoty, společenská důvěra a znalost lokálních cest k jednání jsou považovány za faktory, které podporují občanskou angažovanost v řešení problémů "větších než já", jako je změna klimatu. Tyto faktory byly rovněž spojeny s účastí a kvalitou lokálních médií. Tato práce, zaměřená na Skotsko, se snaží pochopit, jak kvalita a lokalizace konzumované klimatické žurnalistiky ovlivňuje přesvědčení čtenářů o klimatu, klimatických opatřeních a kulturní orientaci. Prostřednictvím průzkumu (n=104), který shromáždil údaje skotských respondentů o jejich hodnotách, klimatických přesvědčeních, klimatických opatřeních a konzumaci médií - a kvantitativní narativní analýzy klimatických narativů přítomných v médiích, které respondenti uvedli, že čtou (n=227 článků) - tato práce naznačuje, že kvalita konzumované klimatické žurnalistiky skutečně koreluje s většími klimatickými opatřeními, ale že jsou to právě lokální klimatická média, která usnadňují občanské konání. Zjištění této práce by mohla přispět k diskurzu ohledně reakce mediálního průmyslu na pokles lokálních médií a řešení jak přistupovat z pohledu hnutí za klima k...
|
|
| |
|
|
Kraví hora mezi produkcí a rekreací
Madro, Oskar ; Chuchlíková, Ida (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca "V tieni" vychádzajúca z preddiplomovej práce "Po robote" skúma územie brnenskej Kraví hory a na jeho pôdoryse si pokladá otázky o aktuálnej podobe profesie architekta a urbanistu, a výzvach, ktoré majú tieto profesie adresovať. Kvality riešeného územia hľadá v tieni záujmu našich profesií, v oblastiach mimo produktívnu logiku vecí. V snahe nájsť východisko z úžiny, v ktorej sa ako architekti a urbanisti dnes ocitáme. Ako medzi mlynskými kameňmi sme zovretí medzi navzájom si odporujúcimi systémami - kapitalizmom, od ktorého sme závislí, a zmeny klímy, ktorej fatálnosť a neuchopiteľnosť rozvracia akýkoľvek zmysel našej práce. Starostlivá dokumentácia územia hľadá momenty, ktoré by sme za bežných okolností možno prehliadli či v záujme vyššieho dobra zmietli zo stola, a stavia ich do centra záujmu - okrajové sa stáva hlavným, periféria formuje centrum. Výsledkom je akceptácia a ocenenie existujúcej reality Kraví hory. Na jej základe práca navrhuje jednak súbor malých rýchlych zásahov, ktoré prinesú potenciál pre vytvorenie zelenej kostry územia, a následne scenár transformácie pre centrálnu časť územia, kde do seba narážajú tieňové kvality mestskej divočiny a potenciál pre nové významy. Ako priniesť na Kraví horu nové aktivity, a pritom nezničiť mestskú divočinu?
|
|
|
The reproduction of structural power through discourses of delegitimation. The portrayal of the climate crisis in Italian newspapers
Torsello, Vittoria ; Neag, Annamária (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Bibliographic note TORSELLO, Vittoria (2022) The reproduction of structural power through discourses of delegitimation. The portrayal of the climate crisis in Italian newspapers, 122 p. Master thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Communication Studies and Journalism, Supervisor prof. Annamária Neag, Ph.D Abstract When experiencing an environmental crisis, legitimacy is necessary. Since the climate crisis is a long-term process that human beings cannot experience directly, journalists must fill this gap by giving an adequate representation of it. In this process, the people who control knowledge and power secure political decisions by legitimising their actions and words in the news media. This study explores the legitimisation discourses, and the sources adopted to refer to the climate crisis in Italian news articles published in 2021. The critical discourse analysis illustrates the mechanisms involved in gaining discursive legitimacy: ideology, hegemony and power. These elements, interacting with each other, help to understand which sources, journalistic practices and discourses achieve dominance in the representation of a crisis. Discursive hegemony in the media is, in fact, able to shift responsibility for the crisis away from the agents involved, protecting their...
|
host ::
RSS.